|
|
Nerovnice jako diagnostický nástroj pro odhalení formalismu v různých oblastech školní matematiky
Dubišarová, Václava ; Novotná, Jarmila (vedoucí práce) ; Vondrová, Naďa (oponent)
Nerovnice jako diagnostický nástroj pro odhalení formalismu v různých oblastech školní matematiky Abstrakt: Diplomová práce se zabývá různými typy chyb, jejich příčinami při řešení konkrétních nerovnic a formálním užíváním matematické symbo- liky. Teoretická část se opírá o články zabývající se obtížemi, které se proje- vují ve studentských řešení nerovnic, a faktory, které vznik těchto obtíží ovliv- ňují. Odkazuje na základní publikace o teorii chyb. Praktická část podrobněji rozebírá chyby, které se vyskytly v pracích studentů jednoho pražského gym- názia. Cílem práce bylo určit na základě analýzy studentských chyb místa, kde dochází k negativnímu přenosu znalostí z jiných oblastí matematiky do oblasti nerovnic. Na základě stanovených chyb lze říci, že nerovnice jsou úzce spjaty s oblastí rovnic, ale vliv mají i znalosti z oblasti funkcí, množin a úprav algebraických výrazů, matematické logiky a číselných oborů. Klíčová slova: Práce s chybou, klasifikace chyb, nerovnice, matematická symbolika, přenos znalostí, goniometrické nerovnice, strategie řešení nerov- nic. 1
|
|
|
Úloha komunikace ve znalostním managementu
Hudcová, Šárka ; Macák, Tomáš (vedoucí práce) ; Tichá, Ivana (oponent)
Disertační práce na téma "Úloha komunikace ve znalostním managementu" se v teoretické části zaměřuje na identifikování vztahu mezi komunikací a znalostním managementem a dochází k závěru, že komunikace hraje důležitou roli jednak ve fázi zavádění znalostního managementu a jednak ve fázi praktického uplatňování. Dále může komunikace vytvářet prostředí pro znalostní management nebo může být nástrojem pro sdílení znalostí. Výzkum se pak soustředil na fázi implementovaného managementu znalostí, kde se role komunikace jako prostředí a nástroje překrývají. Výzkum je založen na třech případových studiích, které popisují komunikaci znalostí a její prostředí ve třech organizacích s podobnými charakteristikami, které jsou dlouhodobě úspěšné a oceňované. Skutečnosti vyskytující se v případových studiích jsou analyzovány a diskutovány s odborníky na personální řízení a vnitřní komunikaci organizací. Zjištění z empirického výzkumu jsou základem pro návrhovou část, jejímž cílem je najít způsob, jak úlohu komunikace ve znalostním managementu podpořit a jak jejím využitím pozitivně přispět k naplňování záměrů znalostního managementu. Výsledkem je tedy soustava nástrojů vnitřní komunikace, která podporuje komunikaci znalostí. Tato soustava upřednostňuje ústní komunikaci, ale zahrnuje i další z nástrojů vnitřní komunikace. Soustava je také zasazena do širšího kontextu, který tvoří strategie pro řízení znalostí, organizační kultura a vnitřní komunikace. Pro každou složku jsou definována doporučení směřující k podpoření správné funkce komunikace znalostí. Doplněna jsou i pravidla a zásady pro správné fungování samotné komunikace znalostí. Vše vychází z praxe zkoumaných společností, je diskutováno s oslovenými odborníky a na závěr také ověřováno se zástupci jedné ze společností, aby byla k dispozici zpětná vazba indikující praktickou využitelnost navržené soustavy a definovaných zásad.
|
host ::
RSS.